Hardware
Hardware Komputer
A. Komputador
Komputador katak : sasan
electronika ida ne’ebe nakonu ho sistema digitais, ho ninia funsaun atu halo
kama’an serbisu ema nia, hanesan iha kantor, instituisaun, eskola, no
selu-seluk tan.
B.
Komponente Computador nian:
a) CPU (Control Possessing Unit) : katak ulun
komputador ou serto komputador nia mak halo proseso data nebe sai no tama, CPU
ne’e ita hare iha moatherboard nia laran ne’emak ita bolu naran CPU, ita la
hare quando sei iha casing laran.
b) Monitor Monitor: sasan fisico komponete komputador nia
ne’be tama iha sasan output nia ho nia funsaun atu hare resultado ne’ebe
proseso husi prosesor depois hasai husi monitor
) Mouse
Mouse katak sasan fisiku komputador nia mouse
tama iha sasan input nia no nia funsaun atu hatudu no kansela janela ne’be ita
presiza no la presiza.
Mouse sei fahe ba 3 mak tuir mai ne’e:
Ø Mouse PS2 Boll,
Ø Optico Mouse
USB Boll no
Optico
Mouse Bluetooth uza USB Bluetooth
d) Keyboard
keybord katak sasan fisiku komputador nia,
keybord tama iha sasan input nia no nia funsaun atu hakerek intruksaun ou
hakerek buatu ruma uza tombolu abjat
e) Speaker
Speker katak sasan electronika nebe uza hasai
resultado (output) ho nia funsaun atu uza rona music, rekama, no seluk
f) Printer
Printer katak sasan electronika nebe tama iha
sasan output nia ho nia funsaun atu hasai resultado nebe ita halo ou ita ketik
atu nu’une bele sai husi printer no ita le’e nia resultado.
a. Power supply
Power supply: Sasan electronika ho sistema DC ne’ebe
fahe husi catu daya ho Nia funsaun atu fahe ahi ba kada komponete CPU
hanesan :
Ø Motherboard
presiza ahi 12 votazen
Ø hard disc no CD ROM presiza ahi 5 voltagen
tipo de
power suplay iha ATX no AT ATX
iha pin
par 12 (Hamutuk 24 port) no AT iha pin par 10 (hamutuk
20 port) diferente
entre ATX no AT, ATX kuando ita hanehan power
husi CPU nia mate lalais la iha proseso, AT kuando ita hanehan power nia sei presiza prosesu mak foin mate
a.
Prosesor (CPU)
Prosesor (CPU)
katak ulun komputador ou sentro komputador nia mak halo proseso data ne’e sai
no tama, CPU ne’e ita hare iha moatherboard nia laran ne’emak ita bolu naran
CPU
Iha CPU nia laran sei fahe ba tolu hanesan:
1) ALU = (Aritmatic Logic Unit) funsaun atu halo
proseso dados ho numero haesan halo
matematika ruma ALU mak foti dados ne’e no halo proseso dados depois CU foti
lori ba Registu iha fatin naran register
.
2) CU = (Control Unit) funsaun atu kontrola dados
ne'ebe sai no tama.
3) Register = funsaun atu halo registo data nebe
tama
a.
Memory (RAM)
RAM (random
access memory) katak sasan electronika ida
nebe nia funsaun atu rai dados la permanete (Quando ahi mate dados ne'ebe ohin ita halo lakon tamba ita sidau
rai iha storange divice ( rai iha harddisk)
I.
Tipo Memory (RAM)
mak hanesa:
EDO-RAM
SD-RAM
DDR1-
SD-RAM
DDR2-
SD-RAM
DDR3-
SD-RAM
II. Marka RAM Marka (kuak 2) mak hanesan
EDO-RAM,
SD-RAM, Marka
(kuak 1) mak hanesan DDR1- SD-RAM, DDR2 SD-RAM,
DDR3 SD-RAM, DDR4 SD-RAM
II.
Kapasidade
RAM
v EDO - RAM kapasidade hahu husi 2,4,8,16,32,46 Megabyte
(Mb)
v SD-RAM kapasidade hahu husi 128,256, Megabyte
(Mb)
v DDR1- SD-RAM kapasidade haju husi 128,256, 512
Megabyte(Mb)
v DDR2- SD-RAM kapasidade haju husi 256, 512
Megabyte(Mb)
v DDR3- SD-RAM kapasidade hahu husi 1024 Megabyte (Mb)
1Gb,
2Gb, 3Gb, 4Gb.
v DDR4- SD-RAM kapasidade hahu husi 4Gb.
a.
Fan/ heal sink
(ventunha)
Fan/ heal sink: katak sasan (ventunha) ida ne’ebe uza
atu halo malirin prosesor no halo malirin moatherboad. Aluminium : katak sasan
ne’be hanesan ho fan (ventunha) atu halo malirin prosesor bai-bain ema uza
aluminium iha kraik ventuha ou fan tamba prosesor la tahan uza fan deit tanba
manas liu tan ne aumenta aluminium para halo mailirin liutan prosesor.
b.
Hard disc
Hard disc katak
komponente komputador impotante ne’ebe uza ba PC, Leptop, notebook no nia rai
data permanente iha cada sector iha disk nia laran quando disk ahi mate data ne’ebe ita rai
hot-hotu iha Hard disc nia laran quando ita hamos ho manual ou delete foin nia
lakon. Funsaun hardisc mak hanesan: atu rai data permanente iha kada sector,
disc nia laran.
Hard disc fahe ba rua mak hanesan : Hard disc ATA
(PATA) no hard disc SATA.
Modelu (marka) hard disc exemplo: Seagate, Samsung,
Toshiba, Maxton, Hitachi.
a. Hard disc ATA (PATA) Parallel accelerative
technology Attachmate:
Hardisc ida ne’e ladun moderno, proseso kleur
ninia kabel data okupa fatin no ninia socket iha motherboard okupa fatin kabel
ne’ebe ita uza mak naran cabel IDE ou kabel PATA. tamba ne’e kabel no socket
okupa fatin matenek barak halo hardisc ida naran SATA ladun okupa fatin.
b. Hard
disc SATA (serial accelerative technology Attachmate) hard disc ida ne’e ninia
prosesu data lalais liu la hanesan ho hard disc ATA (PATA) no mos nia kabel
sokete ladun okupa fatin.
c.
CD ROM / DVD ROM
CD-ROM/ DVD
ROM: drive internal komputador nia nia funsaun atu uza nonton, kopia dados, no
halo instalasaun sistema operasaun hanesan: windows, Linux.
Modelu CD ROM / DVD ROM exemplo: max, Samsung,
Toshiba, LG.
CD-ROM/ DVD ROM fahe ba ruan: CD-ROM/ DVD ROM internal: katak drive ne’be
iha kedas komputador laran depois ita uza halo instalasaun no nonton,
komputador ne’be CD-ROM/ DVD ROM internal mak hanesan tipo komputador PC, no
Laptop
a
b.
Battery BIOS/CMOS
Battery
BIOS/CMOS katak: pila ki’ik ida Kompania halo para atu fo ahi ba IC CMOS/BIOS
atu nun’e oras sira bele lao ho normal, batrery BIOS ahi iha laran 3 woltazen -
5 woltazen, nia mak fo ahi ba IC CMOS/BIOS atu nu’ne ita halo seting Programa
BIOS nia labele lakon ou troka an tamba programa BIOS iha IC BIOS/CMOS nia
laran.
Komentar
Posting Komentar